Skip to main content

Co vše okolí nabízí

turisté, cyklisté, běžkaři, lyžaři - všichni si u nás přijdou na své...

Tipy na výletyFotogalerie

Zajímavá místa v okolí Gruně

 

1) hřeben Gruně

Gruň (řidčeji Grúň) je rozsáhlý horský hřeben v části Moravskoslezských Beskyd nazývaných Zadní hory. Za jeho okraje se obecně považuje lokalita Kotoščina nedaleko Bílého Kříže a vrchol Příslop. Na hřebeni se mezi vrcholy Janikula a Kozlena rozkládá osada Gruň, která spadá pod Staré Hamry.

hřeben Gruně, pohled od severu

hřeben Gruně, pohled od severu

Název Gruň pochází ze stejnojmenného valašského slova označujícího horský hřeben odlesněný pro potřeby salašnictví a přeměněný na rozsáhlé pastviny, tzv. valašské louky. V širším sousedství Gruně se nachází i několik dalších méně výtazných gruňů, zejména Mazácký grúnik na Lysé hoře.

Salašnictví bylo hlavní obživou obyvatel osady Gruň a dodnes se po celé délce hřbetu se zachovaly rozptýlené dřevěné chalupy, původně salaše. Největší počet obyvatel měla tato osada za Protektorátu, pak se velká část obyvatel odstěhovala do vysídlených Sudet, část luk byla zalesněna a některé salaše byly přeměněny na turistické chaty (Švarná Hanka, Charbulákov). Tradice chovu ovcí na Gruni nicméně stále pokračuje, jejím specifikem je plemenný chov vzácné ovce valašské.

Vrcholové partie a jižní svah hřbetu jsou travnaté. Nabízí proto dobré výhledy do „Zadních hor“, tj. na hřeben mezi Bumbálkou a Bílým Křížem, jinak také Klokočovská hornatina, kde oblast Beskyd hraničí se slovenským CHKO Kysuce. Cesta po hřebeni je dobře schůdná a bez větších výškových rozdílů. Z toho důvodu je často vyhledávaným místem pěší turistiky a cykloturistiky. V zimě lákají běžkaře panenské stráně na toulky zasněženou krajinou.

hřeben Gruně z Kozleny

hřeben Gruně z Kozleny

2) Dřevěný kostelík na Gruni

Pár desítek metrů od Domu sv. Josefa se nachází dřevěný kostelík Panny Marie Pomocnice křesťanů.

Dřevěný kostelík na Gruni

Dřevěný kostelík na Gruni

Jedná se o typ roubeného pasekářského kostelíku karpatského typu, navazujícího na tradice místní lidové architektury. Na místě nynějšího kostela stála původně kamenná socha Panny Marie Frýdecké (od r. 1773), ke které se o půl století později začali konat poutě. Za dalších padesát let (r. 1891) zde byl vystavěn současný kostel, zasvěcený Panně Marii – Pomocnici křesťanů.

Dřevěná jednolodní stavba je orientovaná kněžištěm k východu a nese typické znaky beskydských dřevěných kostelů pozdní doby. Prostorná předsíň je oddělena od stejně prostorné lodi obdelníkového půdorysu. Ta je kryta rovným stropem. Původní šindelová střecha (nahrazena plechem) je nad vchodem opatřena nevýraznou sanktusovou vížkou. Kostel je dlouhý 17 metrů, 10 metrů široký a věž je vysoká 20 metrů.

„Kromě zachovalé výzdoby interiéru jsou dojemnou zajímavostí domácí kříže zavěšené poblíž oltáře. To když se budovala přehradní nádrž Šance ve Starých Hamrech, lidé, kteří se museli ze zátopové oblasti vystěhovat, nosili kříže a křížky ze svých chalup sem na kopec do kostelíka a zde je ponechávali. Snad s prosbou o ochranu v novém domově, snad jako poděkování za krásné chvíle života v lůně beskydských hor, snad jako příslib, že na svůj rodný kraj nezapomenou a že se ještě někdy přijdou podívat…“ (Valašsko 2002/1).

Dne 8. října 2002 byl kostelík vyhlášen za kulturní památku. Příležitostně se zde slouží mše svaté a jeho prostor je vhodný k rozjímání. Dobrá akustika dřevěné lodi a dvourejstříkové varhany z něj činí také jedinečné místo pro koncerty a sborový zpěv. V neděli předcházející svátku Panny Marie – Pomocnice křesťanů (24. května) se zde konají poutě obnovené naším sdružením Most a cesta.

3) Park tmavé oblohy – Beskydy

Park tmavé oblohy – Beskydy je jediným místem v ČR, kde se můžete na vlastní oči podívat do vzdálených hlubin vesmíru velkými astronomickými dalekohledy umístěnými daleko od rušivých světel měst a to každý večer za příznivé předpovědi počasí. Najdete ho jen pár minut chůze od našeho penzionu, na hřebeni Gruně v nadmořské výšce bezmála 900 metrů. Za bezměsíčných večerů je toto místo tím nejtmavším místem v Moravskoslezském kraji. Díky nadmořské výšce, tmavé obloze a velkým astronomickým dalekohledům jde zároveň o nejhvězdnatější místo v ČR. Prohlídky hvězdné oblohy jsou provázeny výkladem zkušených astronomů-průvodců. Rezervace: www.darkskybeskydy.cz

Oblast tmavé oblohy

Park tmavé oblohy

4) Lysá hora (1323 m.n.m.)

Je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Nachází přímo na sever od hřebene Gruně. Leží mezi obcemi Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Samotnému vrcholu se přezdívá Gigula. Z vrcholu Lysé hory vybíhají čtyři rozsochy: Malchor, Zimný (Zimní Polana), Kobylanka (Velký Kobylík) a Lukšinec. Vrchol představuje významnou křižovatku turistických cest.

Lysá hora z Gruně

Lysá hora z Gruně

Českého básníka Petra Bezruče hora a kraj Beskyd inspirovali k příznačným básnickým sbírkám. Po Bezručovi je také pojmenován i nejstarší turistický výšlap v Evropě, tzv. Bezručův výplaz, který se na podzim v roce 2008 bude konat již po 50.té.Ve vesnici Pražmo je pochována Maryčka Magdónová, známá z několika jeho básní.

V masívu Lysé hory vzniklo několik přírodních rezervací: Mazák a Mazácký grúnikMalenovický kotelVodopády SatinyKoryto řeky OstraviceOndrášovy díry (lašsky Ondrašovy ďury) a další menší na okrajích masívu. Důvodem ochrany jsou smrčiny s příměsí jedlobukových porostů a oblasti svahových sesuvů. V tzv. Ondrašovych ďurach se nachází pseudokrasové jeskyně a pukliny hojné i v dalších částech hory. V oblasti potoka Mazák a Řehucí vznikly menší skalní útvary a pro potok Satinu charakteristické vodopády. Vrchol Lysé hory v minulosti vážně poškodila průmyslová těžba dřeva.

V roce 1880 vznikla na Lysé hoře útulna Albrechta Habsburského, což se stalo zdrojem určité závisti části českých turistů, kteří „německou“ (tehdy míněno habsburskou) chatu ignorovali. Proto v roce 1935 vznikla na vrcholu chata Klubu českých turistů nazvaná podle Petra Bezruče Bezručova chata (na Lysé hoře), ačkoliv sám Petr Bezruč navštívil pouze „německou“ chatu a v případě „české“ se odmítl i účastnit jejího otevření (viz). V roce 1948 byly obě znárodněny (chata Albrechta Habsburského přejmenována na Slezskou chatu, posléze sjednoceny a v letech 1972 a 1978 postupně obě do základů vyhořely. Provizorní bufet Šantán má už několik let poskytovat náhradu do výstavby (obnovení) Bezručovy chaty na jejím původním místě. Jiný charakter má Horská chata Lysá hora – původně ubytování pro lesní dělníky.

Lysá hora - vysílač

Lysá hora – vysílač

Na Lysé hoře stojí i stanice horské služby s provozem o víkendu a svátcích, od roku 1897 se provádí meteorologická měření (od roku 1954 nová budova českého hydrometeorologického ústavu). Od roku 1980 funguje i radiotelekomunikační vysílač vysoký 78 metrů tvořící charakteristickou, kontroverzní dominantu Lysé hory.

Turistická ubytovna Kameňák pojme až 30 lidí.

5) Smrk (1276 m.n.m.)

Druhá nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd, tvoří spolu s Malým Smrkem a dalšími okrajovými vrcholy typický masív severozápadně od Gruně.

Na vrcholu a na svazích se rozkládá Přírodní rezervace Smrk, z čehož plyne zákaz rozdělávání ohně, zákaz byvákování, zákaz sběru plodin, vstupu mimo stezky a další pravidla pro chování v přírodě (neodhazování odpadků, chovat se nehlučně apod.). Jižně, 0,5 km od vrcholu je lovecká chata „Klinská“ a asi 2 km od vrcholu po turistické značce směrem na Podolánky u lovecké chaty „Hubertka“ je studánka.

Rozhled z vrcholu je omezený, výhledy jsou cestou na vrchol (z Ostravice).

Smrk nepatří k přehnaně navštěvovaným horám neboť na vrcholu není žádná horská chata nebo restaurace. I přesto řady jeho návštěvníků jsou četné. Smrk patří k nejkrásnějším místům Beskyd. Pod vrcholem je možné vzpomenout u pomníčku na Johna Lennona nebo o kousek dál na Jana Palacha.

Smrk a Lysá hora z Bobku

Smrk a Lysá hora z Bobku

6) Staré Hamry

Obec ležící na břehu vodního díla Šance, pseudogotický kostel, památník Bezručovy Maryčky Magdonové.

Název rozsáhlé obce napovídá, že tady kdysi bývaly hamry. Část obce s centrem původních Starých Hamrů byla zatopena vodami přehrady Šance. Nápadnou památkou je pseudogotický kostel ze 2. pol. 19. stol. se hřbitovem. Kousek od kostela, mezi silnicí a vodami údolní nádrže Šance, najdeme pomník vybájené Maryčky Magdonové, dílo Augustina Handzela z r. 1933, připomínající Slezské písně Petra Bezruče, díky kterému nabyli Hamry obecné známosti.

7) Vodní nádž Šance

Vodní dílo dokončené v r. 1969 je zdrojem pitné vody pro Ostravsko. Z tohoto důvodu není možné nádrž využít ke koupání, ani k jiným sportovním aktivitám. Svým názvem se shoduje s vrchem „Šance“, ležícím jižně od přehradní hráze, kde stávalo opevnění proti vpádům z uherské strany. V blízkosti přehrady vede naučná stezka „Masarykovo údolí“.

Koncem padesátých let končí elektrifikace Starých Hamer. Začíná se ale také mluvit o přehradě. Nepomohly ani protesty a petice občanů a 26. srpna 1952 vláda rozhodla o zatopení obce. Za své vzaly i veškeré vymoženosti Hamerských a modernizace vzkvétající obce. Pod vodou se tak z vůle tehdejších mocných ocitla váha, nový most, hřiště, přístavba hasičské  zbrojnice,  kulturní  jizba, adaptované zdravotní středisko, tělocvična, ovčín i renovovaný kravín. Stejně zbytečná byla i regulace řeky. Skončila i éra železnice, která dříve vozívala místní do práce a turisty na Hamry a Bílou z celého Ostravska a Prahy. Zvláštností je, že pod hrozbou přehrady nikdy nevzniklo na Starých Hamrech v údolí JZD. Díky tomu se dochovaly i staré profese – kolář, kovář, sedlář. I když první úvahy o stavbě už na začátku minulého století, s terénním a geologickým průzkumem se započalo v roce 1952.

Vodní nádrž měla snížit nebezpečí povodní a vytvořit dostatečnou zásobárnu pitné vody pro Ostravsko. Na jaře roku 1964 byla skutečně stavba zahájena. Hluboce otřásla životem do té doby funkční a soběstačné obce. Likvidují se obchody, budovy, ale slibovaná náhrada se nikdy neuskutečnila… Pokračují demolice, nucené stěhování obyvatel. Do provozu byly Šance dány v prosinci 1969. Přínos přehrady je pro Ostravsko a jeho obyvatele nesporný. Byl však vykoupen lidskou tragédií, necitlivým zlikvidováním vesnice, která se ze svých ran do dnešních dob nevzpamatovala.

Základní technické údaje vodního díla: povodí nádrže: 146,4 km2, délka hráze v koruně 342,0 m, maximální výška hráze 65,0 m, celkový objem nádrže 61,8 mil. m3, délka záplavy 7,6 km, šířka záplavy 0,6 km, zatopená plocha 337 ha, zaručený odtok 2,3 m3/s.

Vodní nádrž Šance

Vodní nádrž Šance

8) Bílý kříž (910m.n.m.)

Významná křižovatka turistických cest a rekreační lokalita v sedle hraničního hřbetu se Slovenskem. Velký kříž u lesního chodníku připomíná dávné střety četníků s pašeráky.

Bílý Kříž a Grúň patří v Beskydech k pojmům. Rádi a často je navštěvovali umělci, kteří tu hledali nejen odpočinek, ale i inspiraci. Po levé straně cestou na Gruň uvidíte velký dřevěný bíle natřený kříž, který dal jméno celé lokalitě. Připomíná střety mezi zdejšími pašeráky (šverci) a finančními strážníky (financemi nebo abšaury). O jeho vzniku vypráví tato pověst. Směrem na Gruň narazíte na Experimentální ekologické pracoviště pro studie dopadů klimatické změny na lesy (obří skleníky, tzv. sféry.

Bílý kříž

Bílý kříž

9) Visalaje

Křižovatka turistických cest a horské středisko nedaleko Bílého Kříže; lyžařský areál, penzion Beskyd a horská chata Visalaje.

10) Súlov

vrchol mezi Bílým Křížem a osadou Doroťanka. Cesta po okraji skalní stěny nás zavede až na vrchol Súlova na moravsko-slovenském pomezí (přírodní útvar mrazový srub). Lesní pěšina vinoucí se pár kroků od skalního srázu, je romantická a tajemná zároveň. I k tomuto místu se váže několik pověstí.

11) řeka Ostravice

Největší beskydská řeka, má dva zdroje: Bílá Ostravice – pramení pod Třeštíkem a Bumbálkou, Černá Ostravice – pramení pod Bílým Křížem. Jinak také město v Beskydském podhůří – jízdy na koních, krytý bazén, východisko turistických tras.

Řeka Ostravice spojuje dohromady dva zdroje, Černou a Bílou Ostravici. Již od středověku rozděluje kraj na dvě území, Moravu a Slezsko (západ a východ). Černá se v údolí spojuje s Bílou a vytváří divokou a nebezpečnou Ostravici, které se dříve pro její dravost říkalo Ostrá. Přečtěte si Pověst o vzniku Černé Ostravice.

12) Bílá

Obec ležící v údolí Bílé Ostravice. K významným památkám patří dřevěný kostel sv. Bedřicha inspirovaný severskou architekturou a lovecký zámeček. Pod vrchem „Zbojnická“ se kdysi údajně setkali vůdci dvou zbojnických družin Jánošík a Ondráš; zimní lyžařský areál.

13) Rožnov pod Radhoštěm

Valašské muzeum v přírodě, koupaliště, krytý bazén.

14) Radhošť (1129 m n.m.)

Vrchol Radhošť (1129 m n.m.) se nachází 4 km od horského sedla Pustevny. Vrchol Radhoště je holý a můžeme z něj spatřit jeden z nejkrásnějších pohledů na beskydské panoráma, Vsetínské vrchy, Javorníky, Malou Fatru i Západní Tatry.

Na vrcholu najdeme kapli sv. Cyrila a Metoděje, sousoší věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kříž a televizní vysílač. Cestou po odlesněném hřbetu Radhoště směrem na Pustevny mineme slavnou sochu Radegasta. Masiv Rahoště je také protkán množstvím pseudokrasových jeskyní. Radhošť je turisticky hojně navštěvován, vede přes něj a na něj mnoho turistických stezek.

Radhošť

Radhošť

15) Hukvaldy

Zřícenina hradu, Janáčkovy hudební slavnosti.

16) Štramberk

Vyhlídková věž Trúba, roubené domy, Muzeum Z. Buriana, jeskyně šipka, „štramberské uši“.

17) Kopřivnice

Technické muzeum automobilů, rozhledna na Bílé hoře

18) rozhledna Súkenická

Výhled od Jeseníků až po Roháče.

19) Turzovka

Známé slovenské poutní místo na hoře Živčáková.

Turistika

 

Od brzkého jara až do podzimu nabízí hřeben Gruně nespočet cest, cestiček a horských chodníků, které Vás zavedou jak ke známým turistickým cílům, tak i do míst, kam lidská noha tak často nevkročí. Výhled po okolních kopcích Vám nedá, abyste se alespoň pár kroků nevydali jejich směrem.
Vyrazit je možné pěšky, na kole nebo i zkombinovat více prostředků. Na zpáteční cestě se pak můžete projet na koni nebo osvěžit u některého z nedalekých koupališť.

Výchozí bod: Dům sv. Josefa – DsJ
Barevné značení tras: červená (č.), modrá (m.), zelená (z.), žlutá (ž.)

1. Pěšky

A) krátké nenáročné trasy

1) Visalaje: Dům sv. Josefa (DsJ) – Smrkovina (ž. 2,5 km) – Visalaje, rozc. (m. 3 km) – Těšiňoky (m. 3,5 km) – Poledňana (ž. 2 km) – Kozlena (z. 1 km). Celkem 12 km.

2) Těšiňoky: DsJ – Kozlena (ž. 0,5 km) – Ústí Poledňany (z. 3,5 km) – Těšiňoky (m. 2 km) – Poledňana (ž. 2 km) – Kozlena (z. 1 km) – DsJ (ž. 0,5 km). Celkem 9,5 km.

3) Bílý Kříž: DsJ – Kozlena (ž. 0,5 km) – Bílý Kříž (ž. 4,5 km) a zpět. Celkem 10 km.

4) Janikula: DsJ – parkoviště u horské služby (dále po silnici, v prudké zatáčce půjdeme rovně asi 2 km na rozcestí Svornolka – 2 chalupy – narazíme na ž., která přetíná naši příchozí cestu. Jdeme po  ž. nahoru, z rozcestí Janikula zpět na parkoviště a k DsJ. Celkem 4 km.

5) Školeny: DsJ – jako u předchozí trasy – na rozcestí Svornolka pokračujeme dále asi 1 km po silnici. U chalupy stojící po levé straně zabočíme doleva a stoupáme asi 800 m k osadě Školeny. Zde se napojíme na m., která vede z rozc. Černá. Dáme se doleva na Janikulu a odtud po ž. zpět na Gruň. Celkem 6,5 km.

B) středně dlouhé trasy

1) Vyšní Mohelnice, Těšiňoky: DsJ – Kozlena (ž. 0,5 km) – Smrkovina (ž. 2,5 km) – Visalaje, rozc. (m. 3 km) – Vyšní Mohelnice, rozc. se z. (č. 2,5 km) – Těšiňoky (z. 2,5 km) – Poledňana (ž. 2 km) – Kozlena (z. 1 km) – DsJ (ž. 0,5 km). Celkem 14,5 km.

2) Bílý Kříž, Visalaje: DsJ – Kozlena (ž. 0,5 km) – Bílý Kříž (ž. 4,5 km) – Visalaje (č. 2,5 km) – Smrkovina (m. 3 km) – Kozlena (ž. 2,5 km) – DsJ (ž. 0,5 km). Celkem 13 km.

3) Visalaje: DsJ – Kozlena (ž 0,5 km) – Bílý Kříž (ž. 4,5 km) – Visalaje (č. 2,5 km) – (rozcestí = Křížové cesty) potom po ž. na rozc. se z. a po ní až na Bílý Kříž – Kozlena (ž. 4,5 km) – DsJ (ž. 0,5 km). Celkem 15 km.

C) náročné trasy

1) Lysá hora: DsJ – Kozlena ( ž. 0,5 km) – Bílý Kříž ( ž. 4,5 km) – Visalaje, rozc. ( č. 2,5 km) – Vyšní Mohelnice, rozc. ( č. 2,5 km) – Lysá hora (č. 5,5 km) – Vyšní Mohelnice, rozc. (č. 5,5 km) – Těšiňoky (z. 2,5 km) – Poledňana (ž. 2 km) – Kozlena (z. 1 km) – DsJ (ž. 0,5 km). Celkem 27 km.

2) Konečná: DsJ – Kozlena (ž. 0,5 km) – Bílý Kříž (ž. 4,5 km) – Konečná (č. 6,5 km) – Švarná Hanka (m. 5 km) – Kozlena (ž. 1 km) – DsJ (ž. 0,5 km). Celkem 18 km + převýšení.

3) Černá Ostravice: DsJ – Janikula (ž. 1,5 km) – Černá, rozc. (m. 3 km) – potom chvíli po z. po hlavní cestě – dále kolem říčky Černé Ostravice až na rozc. s m. – Švarná Hanka (m. 3 km) – Kozlena (ž. 1 km) – Dsj (ž. 0,5 km). Celkem 12,5 km + převýšení.

4) Staré Hamry, Janikula: DsJ – Staré Hamry, škola (z. 4,5 km po silnici) – Janikula (ž. 2 km) – DsJ (ž. 1,5 km). Celkem 8 km + převýšení.

2. Pěšky a autobusem

1) Bumbálka, Bílý Kříž: DsJ – Janikula (ž.1,5 km) – rozc. Černá (m. 3 km) – busem na Bumbálku – Hluchanka (č. 6 km) – Bobek (č. 3,5 km) – Konečná (č. 3,5 km) – Bílý Kříž (č. 6 km) – DsJ (ž. 5,5 km). Krásná hřebenová trasa pro náročné. Celkem 29 km.

2) Bumbálka, Konečná: DsJ – Janikula (ž. 1,5 km) – Černá, rozc. (m. 3 km) – busem na Bumbálku – Hluchanka (č. 6 km) – Konečná (č. 3,5 km) – Švarná Hanka (m. 5 km) – DsJ (ž. 1,5 km). Pro náročné. Celkem 24 km.

3. Pěšky a autem

1) Bumbálka, údolí Velké Smradlavy: Autem do Bílé k obchodu Jednota (parkoviště). Dále pěšky kolem dřevěného kostela sv. Bedřicha. Po 300 m odbočka doleva na z. – kolem Zámečku do údolí Velké Smradlavy (sirovodíkový pramen): Bílá– údolí Velké Smradlavy (z. 3 km) – Salajka (m. 2,5 km) – Bumbálka (ž. 2,5 km) – chata Beskyd (č. 2 km) – údolí Smradlavy (z. 4 km) – Bílá (z. 3 km). Celkem 17 km.

2) Bobek, údolí Velké SmradlavyBílá – údolí Velké Smradlavy (z. 3 km) – Hluchanka (m. 3 km) – Bobek (č. 3,5 km) – Bílá (m. 3 km). Celkem 12,5 km.

3) Chata Beskyd, údolí Velké SmradlavyBílá – údolí Velké Smradlavy (z. 3 km) – Hluchanka (m. 3 km) – chata Beskyd (č. 4,5 km) – údolí Velké Smradlavy (z. 4 km) – Bílá (z. 3 km). Celkem 17,5 km.

4) Radhošť, Pustevny: Autem na Pustevny – dále pěšky po č. na Radhošť a zpět – krásné výhledy. Celkem 8 km.

Cyklistika

 

Výchozí bod: Dům sv. Josefa – DsJ
Barevné značení tras: červená (č.), modrá (m.), zelená (z.), žlutá (ž.)

Kratší trasy

1) Ústí Poledňany: Dům sv. Josefa (DsJ) – rozc. Kozlena (ž.) – ústí Poledňany (z.) – Visalaje (m.) – Bílý Kříž (č.) – DsJ (ž.).

2) Bílý Kříž, rozc. Černá: DsJ – Bílý Kříž (ž.) – do údolí Černé Ostravice k vojenskému mostu (z.) – odbočit na doprava na asfalt. cestu – rozc. Černá – odbočit doleva na hlavní cestu směr Staré Hamry – asi po 0,5 km odbočit na menší asfalt. cestu – na křižovatce se ž. rovně – v prudké zatáčce se napojí na velkou cestu – odbočit doprava na hotel Charbulák (z.) – DsJ.

3) Konečná, rozc. Černá, Armaturka: DsJ – Bílý Kříž (ž.) – Konečná (č.) – rozc. Černá (viz trasa č. 2) – Staré Hamry (ž.) – dále po z. – odbočit vlevo na asfalt. cestu směr chata Armaturka, ski MSA – vpravo (na S svahu) sjezdovka – vystoupat k hotelu Charbulák – DsJ (ž.).

Střední trasy

1) Lysá hora: DsJ – Bílý Kříž (ž.) – Visalaje (č.) – Vyšní Mohelnice (č.) – Lysá hora (č.) a zpět po č. Po 2,5 km odbočit ostře vpravo na lesní cestu k přehradě Šance (ne po ž.). Na rozc. s m. vlevo po asfalt. cestě kolem přehrady – Jamník. Dále buď na Armaturku a Charbulák (viz Kratší trasa č. 3) nebo po z. na parkoviště a k hotelu Charbulák – DsJ.

Delší trasy

1) Travný, nádrž Morávka: DsJ – Bílý Kříž (ž.) – Visalaje (č.) – Vysoký Rykali (z.) – za rozc. se ž. odbočit vlevo na lesní cestu – travers vrchu Travný – rozc. s m. – zahnout ostře vpravo směr Malý Travný – rozc. se z. – odbočit ostře vpravo – klesání až na ž. značku směr nádrž Morávka – chata Salma – odbočit vpravo – nejprve po m., dále po asfalt. cestě kolem nádrže – na křižovatce se ž. rovně, podél řeky Morávky do osady Juřičuna – odbočit vpravo podél potoka a potom po lesní cestě směr Visalaje – Bílý Kříž (č.) – DsJ (ž.).

2) Malý Polom, Slavíč a dále: DsJ – Bílý Kříž (ž.) – Malý Polom (m.) – Slavíč (č.). Dále se cesty dělí:
-> Nádrž Morávka (m.) – zpět viz trasa Delší č. 1.
-> Vrch Lipí, chata Na Kotaři: Vrch Lipí (č.) – chata Na Kotaři – zpět po m. směr Morávka – po 0,5 km odbočit vlevo na zpevněnou lesní cestu – dále po z. – dále kolem nádrže Morávka (viz trasa Delší č. 1).
-> Ostrý, Velká Kykula: Kalužný vrch (č.) – chata Ostrý (m.) – Velká Kykula (ž.) – stejnou cestou zpět (přes Malý Polom – Bílý Kříž – DsJ). Celkem km.

3) Malý Polom, hotel Tetřev: DsJ – Bílý Kříž (ž.) – Malý Polom (m.) – Bukový vrch (č) – Velký Polom (č.) – hotel Tetřev (č.) – stejnou cestou zpět.

4) Konečná, Bumbálka, Salajka: DsJ – Bílý Kříž (ž.) – Konečná (č.) – Bobek (č.) – Hluchanka (č.) – vrch Beskyd (č.) – Bumbálka (č.) – Salajka (ž.) – Mezivodí (ž.) – Bílá (asfalt. cesta) – rozc. Černá (z.) – dále po menší asfaltové cestě k DsJ (viz trasa Kratší č. 2).

Autem

 

Rožnov pod Radhoštěm (38 km) – Valašské muzeum v přírodě, koupaliště, krytý bazén

Radhošť (1129 m n.m.) – památná hora Beskyd s kaplí a sousoším sv. Cyrila a Metoděje na vrcholu, krásné výhledy. Směrem na Pustevny socha Radegasta.

Hukvaldy (35 km) – zřícenina hradu, Janáčkovy hudební slavnosti

Štramberk (37 km) – vyhlídková věž Trúba, roubené domy, Muzeum Z. Buriana, jeskyně šipka, „štramberské uši“

Kopřivnice (34 km) – Technické muzeum automobilů

Bílá Hora (557 m n.m.) – rozhledna na cestě mezi Kopřivnicí a Štramberkem

Rozhledna Súkenická (25 km) – výhled od Jeseníků až po Roháče

Konečná – osada s příznačným názvem je poslední vesnicí na cestě z Moravy na Slovensko (hraniční přechod). Občerstvit se můžete v mezinárodní restauraci, horské chatě „Pod Konečnou“ – česká hospoda s fešnou slovenskou obsluhou (platit je možné v obou měnách).

Turzovka (25 km) – známé slovenské poutní místo na hoře Živčáková

Možnosti koupání

Horní Bečva – přehrada

Bílá – malé koupaliště, minigolf

Rožnov p. Radhoštěm – koupaliště, krytý bazén

Zubří – vyhřívané koupaliště

Frýdlant nad Ostravicí – koupaliště

Hotel Montér – krytý bazén – 0968 Ostravice, tel.: 558 682 108

Hotel Odra – krytý bazén a sauna – Ostravice 397, tel.: 558 682 287

Hotel Petr Bezruč – krytý bazén se slanou vodou – Malenovice 327, tel.: 558 675 341

Sportovně relaxační centrum Kotelna – krytý bazén, whirpool, masážní boxy; Frýdlant n.Ostravicí, tel.: 558 439 684, 737 248 281

Jízda na koni

Jízdárna a jezdecký klub v Malenovicích nabízí výuku jízdy na koni, vyjížďky do terénu a výcvik pro jezdce s vlastním koněm. Pro děti jízdy na poníkovi.

Jízdárna Horní Bečva-Ráliška

Jízdárna Slavíč

Muchovice

Bowling

Hotel Montér – Ostravice 0968, tel.: 558 682 108, pro hráče zdarma vstup na plavecký bazén

Lyžování

 

O zasněženém hřbetu Gruně se zdává nejednomu lyžaři. Sníh se tu díky dostatečné nadmořské výšce objeví většinou hned počátkem zimy a vydrží až do konce lyžařské sezóny. Čtyři sjezdovky a běžecké trasy uspokojí lyžaře všech kategorií, od začínajících (především dětí) až po zkušené „lyžníky“. Zimní Gruň, to ale nejsou jen sjezdovky a vleky, je to především nádherné místo v horách, kam se většina návštěvníků ráda vrací.

Pohoří Beskyd se statisticky řadí k oblastem s nejbohatší sněhovou pokrývkou v republice (Lysá hora je místem s největším množstvím srážek za rok v ČR). Souvislá sněhová pokrývka v Beskydech se drží na hřebenech 150-180 dní a její průměrná výška se pohybuje mezi 120 a 190 cm, s maximem na Lysé hoře okolo 2 metrů. Díky dobrým sněhovým podmínkám jsou běžecké i sjezdové terény od 700 m výše využívány po celou zimu.

Obsah:

A. Vleky a sjezdovky

1. SKI MSA – Gruň

2. SKI Vítkovice – Bílá

B. Běžkařské trasy

Užitečné odkazy:

A. Vleky a sjezdovky

1) SKI MSA – Gruň

V blízkosti chaty (cca 200 m) jsou čtyři sjezdovky různé obtížnosti, vhodné jak pro náročnější, tak i pro děti a začínající lyžaře.

Vleky:

  • TATRAPOMA H130 900 Osob/hod. 900 m 180 m Ano
  • TATRAPOMA H130 900 Osob/hod. 900 m 180 m Ano
  • TATRAPOMA F12 700 Osob/hod. 500 m 80 m Ne
  • TATRAPOMA F12 750 Osob/hod. 300 m 80 m Ne

Provoz:po-ne + svátky 09:00 – 17:00. Večerní lyžování: pá + so 18:00 – 21:00.

Služby: upravované sjezdovky, půjčovna a servis lyží a snowboardů, občerstvení v Kolibě,  parkoviště, lyžařská škola.
Díky nadmořské výšce 810 m bývá od prosince do března stabilní sněhová pokrývka.

Informace: tel.: +420 553 651 420, web: www.lyzovani.cz

SKI MSA – Gruň

2) SKI Vítkovice – Bílá

Lyžařský areál vzdálený 10 km od chaty.
Noční lyžování, umělé zasněžování.

Vleky:

  • a) Doppelmayr BPF 680 (1200 os/hod)
  • b) Borer (600 os/hod)
  • c) TLV (600 os/hod)
  • d) Doppelmayr APF 555 (1050 os/hod)

Sjezdovky (převýšení 250 m):

1. červená sjezdovka950 m
2. modrá sjezdovka1100 m
3. jižní sjezdovka I.400 m
4. jižní sjezdovka II.700 m
5. spojovací300 m

 

Provoz:

po-ne + svátky09:00 – 16:00
večerní lyžování po-so18:00 – 21:00

Služby: upravované sjezdovky, půjčovna lyží, běžek, snowboardů, lyžařská škola, skiservis.

Informace: tel. +420 558 690 163, web: http://www.skibila.cz/

SKI Vítkovice – lyžařský areál Bílá


B. Běžkařské trasy

Většina tras není pravidelně udržovaná. Jejich průběh a kilometráž jsou pouze orientační. Respektujte zásady pohybu ve volné přírodě, především nevyrážejte bez dobré mapy a vhodného oblečení. Nepřeceňujte své síly. Před odchodem na běžky nebo na sjezdovku dejte vědět známým nebo správci chaty, kam máte namířeno a kdy se budete vracet. Neničte stopu pěší chůzí a volným pohybem psů. Sjíždějící lyžař v běžecké stopě má přednost před lyžařem stoupajícím. Při vyhýbání v jedné stopě ustupujeme vpravo. Přední běžkař není povinen  uvolnit stoupu zadnímu, pokud nehrozí nebezpečí úrazu.

1) směr Velký Polom

Výchozí bod: Dům sv. Josefa – DsJ
Barevné značení tras: červená (č.), modrá (m.), zelená (z.), žlutá (ž.)

Varianta č. 1 – Malý Polom a zpět: DsJ – rozc. Bílý Kříž (ž. 6 km) – Malý Polom (m. 6 km) a stejnou cestou zpět. Celkem 24 km.

Varianta č. 2 Malý Polom se zajížďkou na Slovensko: za Malým Polomem (12 km) doprava 2,5 km po č., z ní odbočit na m. a po 2 km na z., ve slovenské osadě Žižkovci (5 km) odbočit vpravo na osadu Marejkovci (2 km) a dále lesní cestou zpět na státní hranice (4 km). Návrat po m. přes Bílý Kříž. Celkem 29 km.

Varianta č. 3 – k hotelu Tetřev: z Malého Polomu (12 km) pokračovat po č. doprava na Velký Polom (11 km),  hotel Tetřev (2,5 km) a zpět. Celkem 51 km.

Varianta č. 4 – na chatu Slavíč: za Malým Polomem (12 km) doleva po č. na chatu Slavíč (8 km) a zpět. Celkem 40 km.

Nezničitelné povahy mohou ze Slavíče pokračovat dále:
– k vodní nádrži Morávka: po m. upravované běžecké trati k vodní nádrži Morávka (11,5 km). Stejnou cestou zpět (celkem 62 km) nebo se napojit na z. udržovanou trať za hrází Morávky. Ta stoupá úbočím vrcholu Travný (viz trasa 2, varianta č. 2):
– na chatu Kozinec: po č. a za Kalužným vrchem (4 km) doprava po m. přes chatu Ostrý (3,5 km) na chatu Kozinec (5,5 km) a zpět. Celkem 63 km. 
– na chatu Javorový: po č. přes Kalužný vrch (4 km), za Smrčinou doprava po m. přes Javorový vrch (9 km) na chatu Javorový (2,5 km) a zpět. Celkem 70 km. 
– na chatu Na Kotaři: po č. přes Kalužný vrch (4 km), na chatu Ropička (9 km) a chatu Na Kotaři (3 km) a zpět. Celkem 71 km.

2) směr Visalaje

DsJ – rozc. Bílý Kříž (ž. 6 km), odbočit doleva po č. na rozc. Visalaje (2 km). Dále se cesty dělí:

Varianta č. 1 – Lysá hora: dále po č. na Lysou hora (10 km) a zpět. Celkem 36 km.

Varianta č. 2 – Travný: z rozc. Visalaje po z. k hotelu SME (1 km), zde začíná zeleně značená udržovaná běžecká trať, která vede po západním úbočí Travného. Chata V Travném (4 km), rozc. s m. (10 km). Dále se cesty dělí:
– zpět stejnou cestou. Celkem 46 km. 
– přes Travnýpo m. přes vrchol Travného (4,5 km) a po z. na rozc. Visalaje (9,5 km) – rozc. Bílý Kříž (2 km) – DsJ (6 km). Celkem 45 km

3) směr Konečná, Bobek, Bumbálka

Varianta č. 1 – Okruh přes Konečnou a Bobek: DsJ – Bílý Kříž (ž. 7 km) – chata Doroťanka (č. 4 km) – chata Pod Konečnou  a chata Na Baraní (5 km) – Bobek (4 km) dále po m. na křižovatce 3 cest (2 km), odbočit z m.* doprava až narazíte na zelenou (3 km). Z rozc. Černá (1 km) pokračujeme po modré a navazující ž. na Janikulu (3,5 km) k DsJ (1,5 km). Celkem 31 km. (* možno pokračovat po m. až do Bílé (2 km) – chata, hotel).

Varianta č. 2 – Bumbálka a dále: z vrcholu Bobek po č. na chatu Kmínek (7,5 km), chatu Sněžná (0,5 km), hotel Masarykova chata (1 km), chata Bumbálka (1,5 km) a zpět přes rozc. Černá (viz předchozí trasa). Celkem 52 km.

Foto z okolí